SO FAR AWAY FROM MYSELF,
I AM ACTUALLY GETTING CLOSE AGAIN
Nároky při studiu na umělecké vysoké škole často odvádějí tvůrkyně a tvůrce od idejí, s nimiž do prostředí původně přicházeli. U některých to vede k rezignaci, u některých k potřebě nacházet cestu jinou, takovou, skrze niž se nakonec k vlastnímu autentickému přístupu vrátí.
Magdalena Uhlířová se se svou dřívější přítomností na AVU vyrovná proaktivně. Jako architektka může volnou tvorbu vnímat jako bezpečné prostředí, do něhož odchází mimo tlak okolního světa. Láska k malbě je manifestována bezprostřední, takřka automatickou tvorbou, v níž představuje motivy, které prakticky nelze interpretovat kriticky. Květiny či motýli apriori konotují, ale nenutí konceptualizovat. Ani tvůrkyni, ani diváka. Nezatěžují ani kurátorské bludy o konceptuální relevanci. Magdaleniny práce tak nepůsobí jako reakce, ale jako přímý projev. Vystavené kresby jsou intuitivní, gestické, prostoupené jemnou symbolikou, která se nevnucuje.
Obrazy tu jen tak jsou, ani nemají jména…
Ambice, že skrze vlastní kresby něčemu porozumím, něco zprostředkuji nebo objevím, jsem odložila. Nehledám nové a nechci vám nic říct. Papír je prostor, kde jsem sama a kde nechci cítit tlak. Práce s pigmentem mi dovoluje pracovat rukama bez prostředníka jako je tužka nebo štětec. Nevědomí vlastního těla odchází, když roztírám pigment rukama. Momenty samoty a soustředění generují banální výjevy motýlích lidí a rozostřených květů, z kterých jsem pak tak šťastná.
Květiny, lidské postavy, organické tvary, obrysy těla i dekorativní motivy – to vše se vynořuje z mlžného pozadí v jemných vrstvách barev. Výrazná je práce se světlem, mlhavým, neostrým, ale kontrastním. Figury často splývají s okolím, jako by měly zmizet – a přesto se v obrysech vracejí. V tom lze číst nejen návrat k sobě, ale i k tělu, doteku, materiálu.
Pigment jako médium je bezprostřední, vyjadřuje okamžitý dotek ruky, dodává kresbám zřetelný výraz; možná je použití je samo o sobě symbolické. Jako jediné.
Výstava je tudíž tichým manifestem návratu k autenticitě, ke hře a k radosti z tvorby a z propojení s obrazem. Její síla nespočívá v manifestu nebo výrazném sdělení, ale v atmosféře – podobně jako sny, které si člověk pamatuje jako barvy a pocity. Možná podobně odchází z této výstavy. Naplněn radostí.
Magdalena Uhlířová (*1995) je architektka a tvoří polovinu architektonické kanceláře Ruina office zabývající se primárně výstavní architekturou. V roce 2024 dokončila studium na pražské UMPRUM. Během studia absolvovala studijní stáž na KADK v Kodani a pracovní stáž ve studiu Flores y Prats v Barceloně. Před studiem na UMPRUM strávila dva roky na AVU v ateliéru malby IV, kde studium nedokončila, ale volné tvorbě se věnuje stále.
Atelier diptych je malá nezávislá galerie v Nuslích. Zaměřuje se na prezentaci mladých autorek a autorů, kteří stojí na pomezí umění, designu a architektury. Prostor vznikl jako platforma pro svobodnou, neinstitucionalizovanou tvorbu a experiment. Výstavy volně propojují různé přístupy k materiálu, formě i konceptu – bez ohledu na formální vzdělání vystavujících.
Akce probíhá s podporou MČ Praha 4.
Kurátoři: Natalie Oweyssi a Josef Holeček
atelier diptych
Magdalena Uhlířová / So far away from myself, I am actually getting close again / atelier diptych / Praha / květen 2025
