Z POPELA
Vzpomínky na konkrétní les, můj les! Byl vykácený vlivem přemnoženého kůrovce. Stromy se pokácely, kmeny odvezly, větve se spálily na místě. Po ohni, po práci, procházela jsem mýtinu. Vlhké počasí, šedá obloha a půda ještě doutnala. Matná šeď byla všude kolem. Z černých koláčů země stoupal dým. Vertikalizoval prostor místo kmenů.
Les byl připraven na regeneraci. A nebyl jediný. Nebylo obtížné procházet se krajinou Vysočiny a nevidět dopady, mýtiny, doutnající kola.
Vzala jsem si trochu popela z lesa domů! Vtiskla zážitky z lesa do experimentu. Použila popel, jako základní element, pigment. Hmoždířem rozdrcené uhle v prach jsem spojila olejem zpátky do homogenní hmoty. Vznikl první obraz.
Procházela jsem se mýtinami okolí o rok později. Bujely zelení, křovisky. Do prostoru proudily paprsky slunce a místa voněla! Místa dětství zmizela, objevilo se něco novýho. Nová příležitost zasadit nový les….lépe. Dopad nesčetných textů co to znamená silnější les….. bohatý ekosystém,…
Došla jsem i na mýtinu, která byla zdrojem prvního pigmentu předešlého roku. Jediná široko daleko nebyla zarostlá. Našla jsem vypálená kola a na nich ještě zbytky uhlíků a šedého prachu. Našla jsem zdroj pro nové obrazy....
V plicích mám dým. Uběhnul další půlrok. Ani táborák, ani cigára, ale doutnající les. V lese za chalupou začalo další pálení větví. Pozůstatků z kácení. Je prosinec, mezi svátky, na teploměru stoupá teplota ke 12 stupňům a z lesa se ozývají zvuky pily. (tohle počasí je na pálení nejbezpečnější).
Stojím uvnitř mezi doutnajícími hromádkami. Větve, klacky, jehličí. Pro lesníky odpad, hmota, která nemá hodnotu pro uskladnění ani prodej. Pro les hnojivo půdy nové generace náletů lesní školky.
Terminologie… podobné názvy, podobné látky… Uhlík je chemická látka, základní prvek organických sloučenin a živých organismů. Uhel je ohořelé dřevo a výtvarná technika. Uhlí je hořlavá hornina a používá se jako palivo. Ve vlastní technice pojmenovávám uhlík - nedopálené zbytky stromů - a popel - bělošedý prášek, obojí sesbírané v lese po pálení větví a kůry. Náhodná procházka přispěla k objevu.
Začala jsem experimentovat s vlastními pigmenty. Zajímá mě fyzická reakce. Co se stane, když…? Nevím přesně, co dělám, zkouším. Abstrakce tanečního pohybu, architektonický detail, rytmus hudby… Nořím se do struktury, dotýkám se hmoty, dýchám prach. Věřím, že materiál, ze kterého vzniká obraz, je stejně důležitý jako výsledná forma/obsah. Je to hra. Cítím, že proces je spolutvůrcem, výsledek nemám plně pod kontrolou.
vlaďka
Cyklus přírodních dějů je v současném umění hojně tematizován perspektivou environmentální krize. Namísto hledání vzdálených přesahů lze však jeho základní atributy redukovat na nejelementárnější projevy hmoty, tak jako činí Vlaďka v případě lesa. Vyhořelé kůrovcové dřevo dosedá ve formě popela na zdravou překližkovou desku a vzájemné spojení vytváří prostorové struktury, které zcela rozbíjí greenbergovské nároky na plošnost moderního obrazu: v kombinaci s dalšími technikami jako je tuš či akryl vytváří hloubku, která do kompozic vrací pitoreskním způsobem klasickou perspektivu i vrstevnatost pravoslavné ikony.
josef
Vzpomínky na les Vladěny Bockschneiderové. “Stromy pokáceli, kmeny odvezli, větve spálili na místě... Vlhké počasí, šedá obloha a půda ještě doutnala.” Vladěna ve své tvorbě vtiskla zážitky ze svého lesa do uměleckého experimentu. Používá popel a uhle ze spálených stromů, jako základní element, pigment. Hmoždířem rozdrcené uhle v prach spojuje olejem zpátky do homogenní hmoty. Příhodně je jejím plátnem opět dřevo. Křehkost lesa napadeného kůrovcem. Popel který neznamená konec, ale znovuzrození. Regenerace.
natalie
Vladěna Bockschneiderová (*1993) je architektka. Obrazy maluje po nocích. Její tvorbu ovlivňuje prostředí Vysočiny, odkud pochází, kde se lesy znovu rodí po letech kůrovcového upadání.
Atelier diptych je malá nezávislá galerie v Nuslích. Zaměřuje se na prezentaci mladých autorek a autorů, kteří stojí na pomezí umění, designu a architektury. Prostor vznikl jako platforma pro svobodnou, neinstitucionalizovanou tvorbu a experiment. Výstavy volně propojují různé přístupy k materiálu, formě i konceptu – bez ohledu na formální vzdělání vystavujících.
Kurátoři: Josef Holeček a Natalie Oweyssi
atelier diptych
Vladěna Bockschneiderová / Z Popela / / atelier diptych / Praha / říjen 2023
